Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Biologicky aktivní je jiný název pro bioaktivní. Viz také biologie.

Biologická zpětná vazba je jiný název pro biofeedback. Viz také biologie.

Biologická terapeutika je jiný název pro bioléčiva. Viz také biologie.

Biologická dostupnost neboli biodostupnost (angl. bioavailability) je pojem používaný zejména ve farmakologii, kde vyjadřuje procentuální podíl (%) podaného léčiva, které se dostane do systémového oběhu. Z této definice vyplývá, že při intravenózním podání léčiva je jeho biologická dostupnost 100 %. Je-li však léčivo podáváno jinými cestami než intravenózně, je jeho biologická dostupnost obecně nižší (např. proto, že ne všechen lék se stačí vstřebat z trávicího traktu, část léčiva je metabolicky odbourána ještě předtím, než se dostane do zamýšleného místa účinku apod.). V širším slova smyslu se pojem „biologická dostupnost“ používá i pro vstřebávání jiných látek z trávicího traktu do krevního řečiště (například aminokyselin, které vznikají při odbourávání proteinů přijatých v potravě apod.). Viz také biologie.

Biologická hodnota proteinů je kvalita proteinů vyjádřená na stupnici, která dříve nabývala hodnot od 1 do 100; později se však ukázalo, že může nabývat i vyšších hodnot. Čím vyšší je číslo, tím vyšší je kvalita daného proteinu. Biologická hodnota je měřítkem účinnosti, s jakou se proteiny obsažené ve stravě mohou přeměnit na proteiny tělu vlastní. Čím více se proteiny ve stravě svým aminokyselinovým složením podobají tělesným proteinům, tím vyšší mají biologickou hodnotu. Důležitý je přitom zejména obsah esenciálních aminokyselin. „Referenční potravinou“ je celé slepičí vejce, jehož biologická hodnota byla v době zavedení tohoto pojmu stanovena na 100; v té době se předpokládalo, že proteiny obsažené ve vejci mají nejvyšší biologickou hodnotu. Zejména kombinací různých druhů potravin (např. brambory s vejcem, případně brambory či obilniny s mlékem či mléčnými výrobky) však lze biologickou hodnotu proteinů zvýšit i nad 100. Biologická hodnota vybraných potravin (včetně některých kombinací potravin rostlinného a živočišného původu) je uvedena v článku Bílkoviny (proteiny) a aminokyseliny. Viz také proteiny, aminokyseliny, esenciální aminokyseliny.

Biologická léčba je typ léčby, který k léčbě onemocnění využívá látky vyrobené z živých organismů. Tyto látky se buď mohou v těle vyskytovat přirozeně, nebo mohou být vyrobeny v laboratoři. V případě léčby zhoubných nádorů některé z těchto látek stimulují (povzbuzují) imunitní systém nebo jeho fungování naopak potlačují, aby pomohly tělu bojovat s nádorovým onemocněním. Jiné látky napadají jednotlivé nádorové buňky, což může pomoci zabránit jejich růstu nebo je přímo usmrtit. Látky používané v rámci biologické léčby mohou rovněž zmírnit některé nežádoucí účinky způsobené některými způsoby protinádorové léčby. Konkrétními příklady biologické léčby jsou imunoterapie (například s využitím cytokinů, protinádorových vakcín a speciálně připravených protilátek) a některé typy cílené léčby. Léčiva používaná při biologické léčbě jsou označována jako bioléčiva. Viz také biologie.

Aktivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k pohybu. Skládá se z kosterních svalů a s nimi spojených struktur (fascie, šlachy, šlachové pochvy a tíhové váčky). Viz také pohybový aparát, pasivní pohybový aparát.

Aktivní mobilita je označení pro dopravu jinými než motorovými prostředky. Jinými slovy se jedná o dopravu založenou na pohybové aktivitě člověka. Nejznámějšími formami aktivní mobility jsou chůze a jízda na kole. Počítají se však i jiné formy pohybu, např. jízda na koloběžce, na kolečkových bruslích apod. Aktivní mobilita se počítá mezi zdraví prospěšné pohybové aktivity. Viz také mobilita.

Málo fyzicky aktivní (v souvislosti s pohybovou aktivitou) je označení pro jednu ze čtyř úrovní tělesné aktivity. U málo fyzicky aktivních lidí se sice vyskytují aktivity střední a vyšší intenzity, ale jejich celkové týdenní množství je nižší než doporučené. Viz také doporučení pro pohybovou aktivitu, úroveň tělesné aktivity, fyzicky neaktivní, fyzicky aktivní, vysoce fyzicky aktivní.

Vysoce fyzicky aktivní (v souvislosti s pohybovou aktivitou) je označení pro jednu ze čtyř úrovní tělesné aktivity. Vysoce fyzicky aktivní lidé provádějí týdně více než doporučených 300 minut aktivity střední intenzity nebo 150 minut aktivity vyšší intenzity (případně odpovídající kombinaci aktivit střední a vyšší intenzity). Viz také doporučení pro pohybovou aktivitu, úroveň tělesné aktivity, fyzicky neaktivní, málo fyzicky aktivní, fyzicky aktivní.